Knihovna Národního muzea

Knihovna Národního muzea je prezenční vědeckou knihovnou zpřístupňující své fondy ve studovně k badatelským účelům. Sídlí v Nové budově Národního muzea a má osm oddělení.

Historie Knihovny Národního muzea začíná historií celého muzea, tedy rokem 1818. Počátkem všech sbírek budoucího muzea se staly dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů.Takto byl vytvořen základ fondů muzejní knihovny. U jejích začátků stál odborník ve své době nad jiné povolaný – Josef Dobrovský. Prvním řádným bibliotékářem Knihovny Národního muzea byl od roku 1822 Dobrovského žák Václav Hanka. Hankovými pokračovateli ve funkci prvního bibliotékáře a správce knihovny byly po roce 1861 další významné osobnosti – Antonín Jaroslav Vrťátko(1861-1892), dr. Čeněk Zíbrt (1903-1928) a další.
Podle Statutu Národního muzea z roku 1994 je Knihovna Národního muzea veřejnou vědeckou knihovnou. Je jedním z pěti odborných ústavů Národního muzea spolu s Přírodovědeckým muzeem, Historickým muzeem, Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur a Českým muzeem hudby. Od roku 1956 vydává Sborník Národního muzea v Praze, řadu C – literární historie; spolupracuje s mnoha institucemi na celém světě. Na rozdíl od jiných knihoven plní i muzejní a muzeologické funkce. Své sbírky vystavuje doma i v zahraničí. Pořádá přednášky a přednáškové cykly, zvláště spolu s Maticí českou, sekcí Společnosti Národního muzea. Spolupracuje s tiskem, rozhlasem i televizí. Pracovníci knihovny působí též jako pedagogové na vysokých a školách v oborech svých specializací.
Knihovna se od roku 2000 podílela na projektu Memoriae Mundi Series Bohemica (národní podprogram rámcového programu UNESCO Memory of the World), který se věnoval digitalizaci historických knižní fondů. Následně přispívala do projektu Manuscriptorium a programu ENRICH.
Sbírka kramářských tisků se digitalizuje od roku 2008 v rámci grantového projektu Otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky. Ve spolupráci s firmou AiP bylo digitalizováno téměř 4000 sbírkových předmětů. Bibliografická metadata jsou zpracovávána v XLM na podkladě mezinárodního formátu TEI (Text Encoding Initiative). Pro zpracování záznamů byl vytvořen Open Source editor Ignis.